Co mají společného Ferrari, Gucci a Palazzo Grassi?

Palazzo Gassi. Poslední palác na břehu Velkého kanálu

Je nejmladší, ale patří mezi nejznámější paláce v Benátkách. Palazzo Grassi. Je totiž poslední stavbou na břehu Velkého kanálu před pádem Benátské republiky. A co mají společného Ferrari, Gucci a Palazzo Grassi?

Jeden z nejobávanějších domů v Benátkách

Dům, ve kterém podle pověsti bydlel nejaktivnější kat Benátek v 15. století

Temnou benátskou nocí kráčí zahalená postava. Spěchá. Je to posel. Míří k jednomu z nejobávanějších domů v Benátkách. V kapse pláště má důležitou zprávu. Neví přesně co obsahuje, ale tuší, že uvnitř je napsané jméno, datum a čas.

Co je to v Benátkách liagò?

Dřevěné liagò na jednom z benátských paláců, poblíž mostu Ponte dell´Accademia

Dříve byly benátské domy ze dřeva. Liagò měl téměř každý dům. Co to bylo nebo spíše co to je v Benátkách liagò? Je to veranda či terasa. Vždy vyčnívající ven z budovy, směrem ke slunci.

Co má společného český výraz "dryák" a Benátky?

Busta nejznámějšího lékárníka v Benátkách, kousek od mostu Rialto

Přejdete-li most Rialto, směrem na náměstí Campo San Bartolomeo, půjdete po Salizzada Pio X. Cestou po ulici zvedněte hlavu a koukejte po fasádách domů. Na jedné z nich, po levé straně, si můžete všimnout zavěšené zlaté busty. Patřila nejznámějšímu lékárníkovi v Benátkách. Říkali mu Zlatá hlava. A díky němu, se v Čechách o pár set let později objevil výraz dryák. Co má společného český výraz "dryák" a Benátky?

2. letošní TOP akce v Benátkách. Již zítra

Po absolutně nej akci roku, Benátském karnevalu, přichází 2. letošní TOP akce v Benátkách. Již zítra začíná jedna z nejvýznamnějších benátských slavností. Festa della Sensa (svátek Nanebevstoupení Páně). Letos se koná v sobotu a neděli 7. - 8. května. Tento prastarý, více než tisíc let starý svátek, oslavuje tradici spojení benátské republiky La Serenissimy a moře.

Vraždící monstrum v Benátkách

Vyhlášené párky a guláš

V dobách Benátské republiky, žil v Benátkách řezník jménem Cargnio Biagio (v benátském dialektu Biasio). Ve čtvrti Santa Croce, na náměstí Campo San Zan Degola provozoval řeznickou dílnu a hostinec s názvem Taverna da Biagio. Jeho párky byly vyhlášené po celém městě. A zvláště pak jeho guláš (sguazzetto), byl tak chutný, že si ho rádi dopřávali nejen obyčejní lidé, ale i benátská šlechta. 

Místo, odkud přicházela smrt

Dóžecí plác v Benátkách. Mezi 9.-10. sloupem (červenější barva), se vyhlašovaly rozsudky smrti

 

K benátskému náměstí Svatého Marka (Piazza San Marco), směrem k moři, se přimyká malé náměstíčko Svatého Marka (Piazzetta San Marco). A na něm leží západní průčelí Dóžecího pláce (Palazzo Ducale). Na podloubí v přízemí navazuje nádherné sloupoví v prvním patře. A právě tady, mezi 9.-10. sloupem, je místo, odkud přicházela smrt. Za dob La Serenissimy (Benátské republiky) se zde vyhlašovaly rozsudky smrti. Místo poznáte snadno. Sloupy mají jinou barvu.

Kde mají největší reprezentační místnost v Evropě?

Jedna z největších rmístností

Víte, že jedou z největších reprezentačních místností v Evropě je Sál Velké rady (Sala del Maggior Consiglio) v Dóžecím paláci v Benátkách? Scházela se v ní "rada moudrých", což byl nejvyšší politický orgán Benátské republiky.  

Sídlo benátských dóžat

Dóžecí palác (Palazzo Ducale) najdete na náměstí Svatého Marka. Je to největší a nejhonosnější církevní stavba v Benátkách. Po dobu více než tisíc let byl sídlem benátských dóžat. Palác  je postaven ve stylu benátské gotiky. Je zdobený typickým bílo-šedo-červeným mramorem.

Víte, že Benátky měly 120 dóžat?

Dóže. Vládce Benátek a později La Serenissimy (celým názvem Nejjasnější republika benátská, resp. italsky Serenissima Repubblica di Venezia). Za více než 1100 let se jich na tomto postu vystřídalo přesně 120. Vždy se jednalo výhradně o muže. 

Prvním dóžetem byl v sedmém století Paolo Lucio (697–717). Naopak posledním dóžetem byl v 18. století Ludovico Manin (1789-1792), kterého k abdikaci donutil Napoleon.

Slovo dóže (italsky "doge") pochází z latinského slova Dux (kníže, vévoda, vůdce, vojevůdce).

Kurtizány "nahoře bez" na mostě v Benátkách.

Je to tak. Benátky mají oficiální Most ňader. Ponte delle Tette. Tento malý most má v Benátkách zvláštní příběh. Leží ve čtvrti San Polo v oblasti zvané Carampana. Tuto oblast od poloviny 15. století až do konce 18. století obývaly prostitutky.

Zajímavé je, jak vznikl název Carampana. Je odvozen od jména bohaté benátské rodiny Rampani. Když její poslední příslušník zemřel na konci 14. století, ve své závěti daroval veškerý rodinný majetek, což byly hlavně nemovitosti, La Serenissimě, Benátské republice. V 15. století žily Benátky poměrně volnomyšlenkářským životem, který se projevoval mj. značnou mírou prostituce. V polovině 15. století se ji město rozhodlo regulovat. Vydalo nařízení, kterým přesunulo všechny kutizány právě do budov po Rampanim. Italsky je dům casa, tak že Casa Rampani, zkráceně  Ca´Rampani. Tak vzniklo slovo Carampani, které se stalo synonymem pro prostituci. A čtvrť červených luceren byla na světě. 

Město v ní nastavilo přísná pravidla. Kurtizány směly opustit svůj dům, nesměly se však potulovat ulicemi ve čtvrtích, kde se pracovalo. Při třetím večerním zvonění kostelního zvonu musely být doma, jinak jim hrozilo 10 ran bičem. Stejně tak pod hrozbou 15 ran bičem nesměly nabízet své služby během postních svátků, velikonoc a vánoc. Zakázané měly pracovní návštěvy hostinců a do centra města mohly jen v sobotu a to ještě musely mít na krku žlutý šátek. V něděli, musely zůstat zavřené ve svých příbytcích celý den. Domy ve kterých bydlely, spravovala "matrona" která se starala o "administrativu" a pravidelné vybírání daní pro město. Mimochodem, příjem z daní byl zřejmě slušný, neboť pomohl financovat rozšíření komplexu Arsenalu na začátku 16. století.

A jak je to s tím Mostem ňader? Začátkem 16. století se Benátkách velmi rozšířil homosexuální pohlavní styk. Z pohledu města to byl velký sociální problém, který škodil benátské pověsti ve světě. Benátky se snažily potlačit tento trend různými způsoby. Lidé přistižení při homosexuálním styku byly trestáni mj. popravou či upálením. Dalším způsobem, dnes bychom řekli prevencí, byla právě podpora možnost heterosexuálního styku s kurtizánama. Město jim nijak nebránilo v jejich kreativitě při lákání zákazníků. Dámy tak mohly celé hodiny postávat v oknech svých domů ukazujíc své nahé poprsí či v rámci konkurenčního boje předvádět se potenciálním zákazníkům zcela nahé. A že konkurenční boj to byl velký. V té době v Benátkách připadlo na 150.000 obyvatel 11.500 prostitutek. 

Největší množství "vystavených" kurtizán v oknech bylo právě v okolí mostu Ponte delle Tette. Zejména pak okna přímo nad průchodem, kam ústí most, byla velmi oblíbená. Některé prameny uvádějí, že prostitutky měly dokonce povoleno lákat zákazníky právě na tomto mostě "nahoře bez".

Svátek Svatého Marka 25. dubna.

 

V sobotu 25.dubna je státní svátek Itálie daný jejím osvobozením ve II. světové válce. Ve stejný den však slaví Benátky mhohem starší svátek a to den Svatého Marka. Legenda považuje Svatého Marka za prvního patriarchu alexindrijského a zakladatele křesťanství v Africe. V roce 828 byly jeho ostatky z Alexandrie uloupeny dvěma benátskými kupci (Rustico z Torcella a Buona z Malamocca). Pověst praví, že kupci aby ostatky dostali z města ven, ukryli je pod náklad vepřového masa, neboť jen tak mohli projít přes celnici bez kontroly, když využili známé pohrdání muslimů vepřovým.

Je třeba si uvědomit, že v té době byly ostatky svým způsobem velmi silné sociální pojivo. Přitahovaly poutníky (což ostatně trvá do dnes, jen poutníky vystřídali turisté) a pomáhaly zvyšovat počet obyvatel ve městech. Svatý Marek se stal patronem Benátek a jeho symbolem je lev, znázorňovaný jako okřídlený, který má tlapu položenou na otevřené knize s nápisem Pax Tibi Marce Evangelista meus.

V dobách Benátské republiky (La Serenissima) se vždy 25.dubna konal průvod na náměstí Svatého Marka za účasti čelných představitelů města, církevních hodnostářů, umělců a občanů města.

Mezi benátčany je v tento den rozšířený zvyk dávat ženám poupě červené růže "bocolo". Svátek se tak slaví pod názvem la Festa del Bocolo.

  

Na přiloženém časosběrném videu se můžete podíval na část la Festa del Bocolo v roce 2014.