Legenda o zvonici, která nemá ráda mrtvé

Kostel Santi Apostoli patří k nejstarším v Benátkách

Benátský kostel Santi Apostoli patří k nejstarším ve městě. Kromě několika zajímavostí se k němu váží i dva tajemné příběhy o štěstí v neštěstí. Příběhy, které říkají, že jeho majestátní zvonice nemá ráda mrtvé.

Kolik je zvonic v Benátkách?

Pohled na benátské věže a zvonice

Tak jako se Praha pyšní svojí stověžatostí, tak Benátky jsou hrdé na své zvonice. V průběhu let byla spousta zbouraných, ale pořád jich stojí více než dost. Kolik je zvonic v Benátkách?

Zdarma vstup do benátské baziliky San Pietro di Castello

Bazilika San Pietro di Castello byla nejstarším benátským centrem obchodu a církevní moci

Během svátku Festa di San Pietro di Castelo je zdarma vstup do benátské baziliky San Pietro di Castello. Návštěva je možná v rámci komentované prohlídky.

3 šikmé věže benátské

Tři nejznámější šikmé věže v Benátkách

Benátky nejsou Pisa. Zatímco Pisa má jen jednu šikmou věž, Benátky hned několik. Náklon věží, nezpůsobuje skvělé benátské víno nebo Aperol spritz, ale nestabilní benátské podloží. Koukněme se spolu na 3 šikmé věže benátské, které jsou neznámější.

Co znamená, dát si v Benátkách "stín"

"Kdo dobře pije, dobře spí. Kdo dobře spí, nemyslí na špatnosti. Kdo nemyslí na špatnosti, ten je také nedělá. Kdo nedělá špatnosti, ten se dostane do nebe. Proto pij dobře, ať se dostaneš do nebe". Populární benátské přísloví, staré přes 700 let.

Druhá nejvyšší zvonice v Benátkách

Bazilika di Santa Maria Gloriosa dei Frari tvoří hlavní dominantu náměstí Campo dei Frari, ve čtvrti San Polo. Je nádhernou ukázkou benátské gotiky. Její zvonice, která dosahuje výšky téměř 70 metrů, je po Campanile San Marco (99 metrů), druhá nejvyšší v Benátkách. 

 

Zvonice byla dokončena v roce 1396. Rozměry její základny jsou 9,4 x 9,2 metru. Celá bazilika má vůbec impozantní rozměry. Délka je 102 metrů, šířka příčné lodi je 48 metrů a výška 28 metrů. Uvnitř najdete 17 oltářů. Stavba je postavená ve tvaru kříže. Hlavním stavebním materiálem byly cihly a istrijský kámen.  

 

Benátčané nazývají baziliku zkráceně Frari. Stavba byla zahájena už v roce 1338 a to na místě původního kostela, jehož historie sahala do roku 1250. Fasáda byla dokončena v roce 1440. Celá bazilika byla vysvěcena 27. května roku 1492 pod jménem Santa Maria Gloriosa. Titul bazilika (basilica minor -menší bazilika), jí udělil v roce 1926 papež Pio XI. 

 

V bazilice se nachází mnoho uměleckých děl, včetně obrazů Tiziana, Belliniho. Jsou v ní i hroby osobností, spojených s Benátkama. Jako třeba skladatel Claudio Monteverdi, Tizian, dóže Francesco Foscari či sochař Antonio Canova. Posledně jmenovaný má v kostele hrobku ve tvaru pyramidy. 

Víte, že Galileo předvedl poprvé svůj dalekohled na věži Svatého Marka?

První byl dóže

Věž benátské zvonice Svatého Marka, je důležitým místem pro světovou vědu. Právě tady, na vrcholku věže, 21. srpna 1609, předvedl Galileo Galilei benátskému dóžeti, Leonardu Donovi, svůj persipicillum, dalekohled s osminásobným zvětšením. 

Dobrý business

Už v roce 1610 Galileo zkonstruoval dalekohled, který uměl zvětšovat 30x. Dalekohledy používal Galileo ke své astronomické práci. Přinesly mu však i nemalý finanční obnos. Bohatí benátští kupci totiž zjistili, že dalekohled je výborná a praktická pomůcka pro jejich obchodní lodě.

Více o zvonici Svatého Marka si můžete přečíst zde.

Víte, že na náměstí Sv. Marka rostly stromy a vedl kanál?

Náměstí Svatého Marka je jedním z hlavních turistických cílů v Benátkách. Míří sem v podstatě všichni návštěvníci města. Leží ve stejnojmené čtvrti a dříve, když ještě Benátky neměly přímé spojení s pevninou,  bylo vstupní branou do města.

Náměstí je dlouhé 175 metrů a široké 56,6 - 82 metrů. Původně na náměstí rostly ovocné stromy a dokonce jim vedl i kanál. Během výstavby Dóžecího paláce začaly úpravy celého náměstí. Ovocné stromy byly vykáceny, kanál zasypán. 

Roku 912 byla zahájena výstavba zvonice (Campanile) a v roce 1204 budovy Staré prokury. Roku 1267 bylo pak náměstí vydlážděno. V 16. století přibyly budovy Nové prokury. V roce 1735 bylo náměstí pokryto mramorovými deskami, které jsou z Istrijského mramoru a leží na náměstí dodnes.