Tlusťochu zaplať! Benátský berňák fugoval již před 494 lety

Desátky se platily všude

Těsně u benátského mostu Rialto, ve čtvrti San Polo, stojí od začátku 16. století (1521) nenápadná budova červené barvy. Je to Palazzo dei Dieci Savi. Palác desátků. Desátky museli platit všichni obyvatelé na území Benátské republiky. V této budově, až do roku 1797, seděli úředníci, kteří měli výběr desátků na starosti.

Strohá výzdoba

Palazzo dei Dieci Savi alle Decime vypadá jako "správný berňák". Je to jednoduchá a strohá dvoupatrová budova s obdélníkovými okny. Delší strana domu, která je obrácená na náměstí San Giacomo má podloubí tvořené 37 sloupy a taktéž 37 okny. Kratší strana, ta u Velkého kanálu, má sloupy 4. 

Budova má jen tři zdobné prvky. Na rohu, na úrovni druhého patra, směrem k mostu, je socha spravedlnosti. Na hlavě má korunu a v pravé ruce třímá tasený meč. V levé ruce má váhy. Zbylé dva zdobné prvky jsou reliéfy a jsou umístěny na straně budovy směřující k Velkému kanálu. První je benátský lev s knihou. Ten od roku 1848 překrývá rakouského císařského dvojtého orla. Nad ním je umístěný druhý reliéf, malá hlava lva. Ten zde má své místo od 16. století.

V současnosti v paláci sídlí městská vodárenská společnost.

Když za La Serenissimy stávkovaly prostitutky

Každá 5. žena byla prostitutka

 

V 15. a 16. století, v době Benátské republiky La Serenissimy, žily Benátky velmi volnomyšlenkářským životem. Díky tomu, mimo jiné, kvetla ve městě prostituce. Vždyť v té době připadlo na 150 000 obyvatel Benátek přes 11.500 prostitutek. Pokud odečteme muže, děti a seniory, tak čistě matematicky dojdeme k tomu, že každá 5. žena ve městě byla kurtizána.

Víte, že muzeum Peggy Guggenheimové v Benátkách sídlí v nedostavěném paláci?

Palác ve kterém muzeum sídlí se jmenuje Palazzo Vernier dei Leoni. Stavbu zahájil v roce 1748 architekt Lorenzo Boschetti. Palác měl mít čtyři poschodí. Nikdy však nebyl dokončen. Proto dostal přezdívku Palazzo Non finito (Nedokončený palác). 

A proč nebyl palác dokončen? Přesné okolnosti nejsou známé. Důvody jsou zřejmě tři. Prvním jsou, jak jinak, peníze. Ty údajně rodině během stavby došly. Jako drůhý důvod se uvádí obava všemocné benátské rodiny Corer, že jim nová stavba na protějším břehu bude bránit ve výhledu a svoji krásou zastíní jejich palác. A třetí důvod byl zřejmě ten, že hluboké základy paláce poškodily vedlejší gotickou budovu. 

Model, jak měla stavba po dokončení vypadat je dnes vystavený v muzeu Corer, které je na náměstí Sv. Marka.  

Palác si nechala postavit jedna z nejstarších benátských rodin, rod Vernierů. Odtud také pochází první část názvu paláce. Mezi příslušníky rodiny najdeme osmnáct prokurátorů San Marco a tři dóžata.

Odvození druhé části názvu paláce, není jisté. Je však pravděpodobné, že název Leoni (lvi) dostala díky přítomnosti plastických prvků představujících lvy na fasádě paláce. Někdy bývá uváděno, že rodina chovala na zahradě živého lva, jenž se pak dostal do názvu plaláce.

V roce 1949 zakoupila palác Peggy Guggenheimová, sběratelka a mecenáška umění. Peggy shromáždila velkou sbírku moderního úmění, která dnes čítá na dvě stě maleb a soch. Ty zastupují téměř všechna moderní umělecká hnutí 20. století.