Benátská legenda o dábělské čarodějnici

Červený dům s ďábelským číslem 3399 na benátském nábřeží Fondamenta dei Mori, kde se odehrál příběh o malé holčičce a čarodějnici

V benátské čtvrti Cannaregio, kousek od Campo dei Mori, stojí dodnes patrový červený dům s ďáblovým číslem 3399. Před více než 400 lety v něm žil slavný malíř Jacopo Robusti zvaný Tintoretto. Na jeho čelní fasádě, kromě pamětní desky Tintoretta, je i malá soška Herkula. A právě k ní se váže legenda o čarodějnici, která proletěla zdí.

A nikomu ani muk!

Malíř žil v domě se svojí dcerou Mariettou. Podle zvyku, musely všechny děti před prvním přijímáním chodit deset po sobě jdoucích dní do nedalekého kostela Madonna dell’Orto. Když na svoji první cestu vyrazila Marietta, zastavila ji kousek od domu stará žena.

"Chtěla bys být taky jako Madonna?", zeptala se žena dívenky. Ta v němém úžasu přikývla. Tajemná paní jí řekla, že musí v kostele získat deset hostií. Každý den jednu. "A až jich bude všech deset, tak se vrátím a tebe bude čekat milé překvapení. A nikomu ani muk!", zašeptala žena na závěr.

Zkamenělá zvířata

Malá Marietta ze strachu, aby hostie nikdo nenašel, je postupně přidávala do krabice, kterou ukryla na dvorku domu, hned vedle žlabu s vodou. Její otec tam choval několik prasat a osla. A ze žlabu, za který dívka schovala krabici, chodila zvířata několikrát denně pít.

Chiesa della Madonna dell’Orto, kostel kam chodila malá Marietta na přijímání, je vzdálený asi 500 metrů od domu, kde bydlela se svým otcem, slavným malířem Tintorettem.

Asi druhý den se zvířata začala chovat divně, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Avšak šestý den, když se šla ráno napít, zastavila se u žlabu poklekla, a už se nedokázala zvednout. Nepomohlo, ani když jim čeledín "domlouval" holí. Vypadalo to, jako by zkameněla.

Plán, jak se zbavit babizny

Když to Marietta viděla, svěřila se slzami v očích otci s tím, co se jí přihodilo. Tintoretto okamžitě pochopil, že žena, která zastavila jeho dceru byla čarodějnice. Věděl, že tímto způsobem získávají duše nevinných dívek a vytvářejí tím své následovnice. Vymyslel plán, jak se babizny zbavit.

Desátého dne ráno řekl dceři, aby šla do kostela jako obvykle. A až půjde zpátky, aby ženu přivedla do domu, do prvního patra. Dívenka udělal vše jak otec řekl. Když žena překročila práh pokoje v prvním patře, malíř k ní přiskočil a přetáhl ji několikrát přes záda pokroucenou holí.

Když se čarodějnice promění v kočku...

Čarodějnice poznala, že byla odhalena, vydala nelidský skřek a na místě se proměnila v černou kočku. Ta začala vztekle prskat, syčet a při tom skákala po zdech, nábytku a závěsech. Nakonec se zahalená oblakem černého kouře vrhla proti zdi, kterou proskočila a zanechala v ní díru.

Pohled na dům Tintoretta. V kroužku je soška Herkula, která zakryla díru po čarodějnici. Vlevo od něj, nade dveřmi, je pak pamětní deska, která připomíná, že zde malíř žil.

Aby se babizna už nikdy nemohla vrátit, nechal Tintoretto před díru umístit sošku Herkula, jako symbol síly a ochrany domu. Od té doby ji už nikdo nikdy neviděl.

V letošní roce uplynulo 500 let o narození tohoto fenomenálního malíře, jehož mistrovská díla můžete v Benátkách obdivovat třeba v La Scuola Grande di San Rocco, v kostele Chiesa della Madonna dell’Orto nebo v Dóžecím paláci.

Najděte si ubytování v Benátkách

Booking.com