Chléb a hry. To byl důvod vzniku Benátského karnevalu

Karnevalové masky na mostě Rialto

Věděli to již staří Římané. Dejte lidem najíst, dopřejte jim zábavu a bude klid na vládnutí. Stejné to bylo na přelomu tisíciletí i v Benátkách. Chléb a hry. To byl důvod vzniku Benátského karnevalu (11.-28.2.2017).

Obchodní a sociální důvody

První písemné zmínky o karnevalu obsahuje listina dóžete Vitale Faliera z konce 11. století. O 200 let později, v roce 1296 už Benátky deklarovaly karneval jako státní svátek. Na mnoho století tak bylo stanoveno, že karneval oficiálně začne 26. prosince a skončí na Popeleční středu.

Benátčané vám rádi zapózují v karnevalových kostýmech

Zřízení karnevalu mělo obchodní a sociální důvody. Do Benátek na něj ve velké proudili cizinci. Ti přinášeli nemalé tržby pro místní obchodníky. Prostý lid mohl na čas zapomenout na své starosti a vrhnout se do nevázaného karnevalového veselí spojeného s hudbou a tancem.

Pod maskou se král stane žebrákem a žebrák králem

Během karnevalu úřady tolerovaly spoustu věcí. Dokonce bylo povoleno dělat si veřejně legraci ze státu a aristokracie. Díky nošení masek se stíraly i sociální rozdíly. Heslo "Pod maskou se král stane žebrákem a žebrák králem“ vzniklo právě v Benátkách.

Největší vzestup zažil Benátský karneval ve 14.-16. století. V té době někteří karneval slavili v podstatě celý rok. S úpadkem vlády Benátské republiky přichází postupně i jeho pokles. Postupně se začala omezovat doba trvání, zpřísňovaly se podmínky, co mohou lidé nosit u sebe.

Největší zákazy přišly v době okupace Benátek Rakouskem. Konec pro karneval znamenalo dobytí města Napoleonem. Zajímavostí je, že i přes Napoleonův zákaz, tradice karnevalu nikdy nebyla přerušená. Byť k její oficiální obnovení došlo až v roce 1979.

Program Benátského karnevalu 2017