Nejnavštěvovanější muzeum v Benátkách.

Dóžecí palác (Palazzo Ducale) patří mezi ikony Benátek. Je jedním z hlavních turistických magnetů města. Leží na náměstí Svatého Marka. Západní část fasády směřuje k moři, východní část sousedí s bazilikou Sv. Marka. Sevení část je naproti věži Sv. Marka. Palác je ukázkou typické benátské gotiky a v minulosti v něm vždy sídlil vládce Benátek - dóže.

Palác funguje od roku 1923 jako muzeum. V současnosti je to nejnavštěvovanější benátské muzeum. Ročně jeho branami projde více než 1,3 miliónu návštěvníků.

Prosecco & Casino. Skvělá kombinace.

Casino di Venezia pro velký úspěch pořádá další degustační akci v rámci cyklu Bollicine in Gioco. Tentokráte se degustace se koná ve středu 17.června a to opět od 20 do 24 hodin. Jako místo setkání byla pro tento večer zvolena zahrada Ca' Vendramin Calergi s unikátním výhledem na Canal Grande.

V rámci degustace budete moci vybírat z vysoce kvalitních vín (DOCG). K tomu máte, volnéhý vstupu do kasina, žetony v ceně 10 € a samozřejmě občerstvení. K pohodě vám bude hrát živá hudba. A cena? Skvělých 10 €! Jen pro srovnání. Běžná cena skleničky vína v benátských bacari (místních hospůdkách) se pohybuje průměrně kolem 4 €. 

Seznam degustovaných vín:

Brut Rosé “Elio” Spumante metodo Classico Villa Castalda
Prosecco DOCG Valdobbiadene Brut Millesimato Villa Castalda
Prosecco Superiore DOCG Brut Azienda De Faveri
Spumante Millesimato Valdobbiadene Prosecco
Superiore Brut "GeG" Azienda
Prosecco Superiore DOCG Brut E Rive Azienda Alba Rossa
Rosato di Raboso Azienda Sandre
Verduzzo Azienda Sandre

Detaily akce najdete zde .(ENG)

Víte, že Benátky jsou postavené na kůlech?

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
Technické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
Technické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
Technické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf

První obyvatelé začali osídlovat benátskou lagunu ve 5. století našeho letopočtu po pádu Západořímské říše. Laguna jim sice poskytovala relativní ochranu před nájezdníky, ale na bažinatém povrchu se špatně stavělo. V průběhu staletí se ale benátčané naučili tento problém překonat. 

Princip spočíval v tom, že do bažinatého podloží zarazili hustě vedle sebe napuštěné borové nebo modřínové kůly. Na jejich vrchol se pak položily dvě vrstvy desek, vrstva kamene a teprve pak začínaly stavět základy budov a paláců. To vše bylo doplněno o důmyslný odvodňovací systém, který odvodňoval podloží. 

Zajímavost na závěr. Historické prameny ze 17. století uvádějí, že když se stavěl jeden z nejznámějších benátských kostelů, Santa Maria della Salute, tak při stavbě bylo použito 1.106.657 dřevěných kůlů. Dřevo na stavbu přivážely lodě z lesů dnešního Slovinska, Chorvatska a Černé Hory.

Protistátní spiknutí v Benátkách.

15. června. Právě v tento den bylo odhaleno spiknutí. Spiknutí proti dóžeti. Jde významný den a velmi důležitou událost pro La Serenissimu (Benátskou republiku). Spiknutí organizovaly nejvlivnější benátské rodiny (Baiamonte Tiepolo, Querini či Badoeri) s cílem svrhnout vládu dóžete Gradeniga.

Spiknutí však bylo odhaleno a spiklenci byli vyhoštěni nebo popraveni. Palác Baiamonte Tiepolo v Sant 'Agostino byl srovnán se zemí a jeho ozdobné mramorové části které zdobily vstupní portál paláce byly symbolicky věnováy kostelu San Vito jako poděkování světci San Vitovi, za to, že odvrátil nebezpečí.

Od té doby se každý rok konal dóžecí průvod jako připomínka této události. 

V roce 1808 byl kostel San Vito zbourán a na jeho místě postavená malá kaplička (nyní je v soukromém vlastnictví a je odsvěcená). Mramorové dekorace které zdobí fasádu domu jsou pořád ty původní, z paláce rodiny Baiamonte Tiepolo.