Benátčané znali respirátory už před 700 lety

Maska Medico della Peste, benátský předchůdce dnešních respirátorů

Ač se to nezdá, tak dnešní virová epidemie není pro Benátky nic nového. Město se s různými nákazami potýkalo po staletí. Ty největší, které byly morového původu, dokázaly zahubit i třetinu obyvatel.

Respirátor starý 700 let

Benátčané s epidemiemi moru bojovali duchovně i pragmaticky. První část obstarávaly modlitby a stavby kostelů (Redentore, Santa Maria della Salute). Pragmatismus spočíval, stejně jako dnes, že v první linii stáli doktoři, kteří se snažili nákazu léčit. V Benátkách se jim od 14. století říkalo Medico della Peste (Plague Doctor).

Jejich typickým znakem byly maska, dnes bychom řekli respirátor, který je měl chránit před nakažením. Jak to fungovalo?

Houby s octem proti nákaze

Maska se vyznačovala dlouhým zakřiveným zobákem. Do něj se vkládaly aromatické byliny (levandule, tymián, česnek, myrha, máta, sušené růže a karafiáty...) a nikdy nesměly chybět houby naložené v octu. Celá tato směs měla ochránit lékaře, aby se nenakazil od nemocného infekcí.

Masky morového doktora se lidé báli. Znamenala, že smrt je blízko

To vše bylo ještě doplněno otvorem pro oči, později dokonce zakrytými skly a šňůrkami, kterými se maska přivazovala k obličeji. Součástí vybavení doktora byla i dlouhá dřevěná hůl. Díky ní mohli z pacienta odstraňovat oblečení, aniž by se ho museli dotýkat rukama.

Smrt je blízko

V 17. století pak francouzský lékař Charles de Lorme doplnil masku ještě ochranný oblek z voskované látky, která odpuzovala vodu, přidal rukavice, boty a klobouk se širokou krempou. Lidé se kostýmu doktora báli. Objevil-li se v ulicích města, vždy to značilo, že smrt je blízko.