pondělí 15. června 2015

Víte, že Benátky jsou postavené na kůlech?

První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
VeniceTechnické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
VeniceTechnické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác.
VeniceTechnické problémy se však v průběhu staletí podařilo překonat. Zpočátku vráželi Benátčané do země kůly. Doufali přitom, že narazí na kamenité podloží, na němž stavby založí.
Ve středověku vznikaly v Benátkách rozlehlé kamenné budovy, jejichž základy stály na borových a modřínových kmenech, naskládaných hustě vedle sebe a vtlačených do bahnité půdy. Benátští inženýři tehdy také začali budovat odvodňovací systém, to aby získali pevnější podloží. Na odvodňovací práce dohlížel státní úředník – proto alle acque (dozorčí nad vodami). Měl na starosti stavbu kanálů a odklon říčních koryt.
Nejvýznamnějším renesančním dozorčím nad vodami byl Cristoforo Sabbadino. Jako jeden z prvních stavitelů totiž pochopil, že hlavní příčinou ničení Benátek a jejich laguny je neuvážené jednání lidí a špatně navržené hydromeliorační projekty.
- See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé Benátek se usazovali na bažinatých ostrůvcích, protože jim poskytovaly relativně bezpečné útočiště před nájezdníky ze severu, kteří ve 4. století našeho letopočtu, po pádu Římské říše, pronikali přes Alpy na jih. Na bažinatém, vodou prosáklém terénu však nebylo jednoduché postavit ani rybářskou chatrč, natož kamennou katedrálu či Dóžecí palác. - See more at: http://www.readersdigest.cz/magazin/spolecnost/dalsi-otazniky-pro-zvidave-hlavy#sthash.UPLWwDDc.dpuf
První obyvatelé začali osídlovat benátskou lagunu ve 5. století našeho letopočtu po pádu Západořímské říše. Laguna jim sice poskytovala relativní ochranu před nájezdníky, ale na bažinatém povrchu se špatně stavělo. V průběhu staletí se ale benátčané naučili tento problém překonat. 

Princip spočíval v tom, že do bažinatého podloží zarazili hustě vedle sebe napuštěné borové nebo modřínové kůly. Na jejich vrchol se pak položily dvě vrstvy desek, vrstva kamene a teprve pak začínaly stavět základy budov a paláců. To vše bylo doplněno o důmyslný odvodňovací systém, který odvodňoval podloží. 

Zajímavost na závěr. Historické prameny ze 17. století uvádějí, že když se stavěl jeden z nejznámějších benátských kostelů, Santa Maria della Salute, tak při stavbě bylo použito 1.106.657 dřevěných kůlů. Dřevo na stavbu přivážely lodě z lesů dnešního Slovinska, Chorvatska a Černé Hory.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Je fajn, že si svůj názor nenecháváte pro sebe.